Reklama
 
Blog | Michal Hradecký

Presidenti v presu

Dlouhá léta jsem si s funkcí prezidenta vůbec nevěděl rady. Domníval jsem se, že jde o titul hlavy státu ve smyslu "když je učitelka soudružka, tak generální tajemník je prezident".


Byl to prostě ten brýlatý pán civící na mě od dětství po dospívání ze zdí školních tříd, mávající rozřesenou rukou z tribun na povinných manifestacích a rozkošně československy mektající před vyleštěnými hodinami své novoroční poselství.

Přišel revoluční rok a s ním debaty o hlavě státu. Během stávkování na VŠ jsme debatovali o tom, jaký má vůbec tato funkce smysl a zda by měli studenti podporovat Čestmíra Císaře (což mi ostatně vzhledem k monarchistickému sentimentu přijde zpětně poměrně vhodné), nebo Václava Havla. Příchodem Václava Havla jsem pochopil, že funkce hlavy státu nějaký smysl má, dokonce mi nepřišlo pro stát dobré, když byly u této funkce ořezány pravomoce. Přes všechny jeho slabiny, omyly, či snad dokonce chyby (pohříchu často mediální bubliny vyvolané tvrdou kampaní zejména TV Nova) pro mě funkce prezidenta získala jasné kontury.

Ovšem do těchto kontur se mi již nový prezident příliš nevejde, a tak jsem začal mít postupně pocit, že není zase tak úplně mým prezidentem, respektive, že mi chybí vědomí "že za to trochu můžu i já" (jako třeba u poslanců, kdy je "mým" i politik který není mého gusta ale který vzešel z voleb, které jsem mohl ovlivnit). Jediné osobní setkání mě bohužel dokreslilo představu sobeckého a namyšleného jedince, a stále víc se mi začala líbit představa přímé volby hlavy státu.

Reklama

Jak jsme se před cca měsícem dozvěděli, možná si budeme volit hlavu státu přímo až někdy v roce 2011. Jak o tom dnes přemýšlím, mám stále větší pocit, že to není škoda, ba že je to možná příliš brzy. Poslanecká volba prezidenta zajisté znamená nechutné politické tahanice, zahazování názorů vlastních i stranických ve jménu handlů, které nejspíše nejsou posvěceny občanskou volbou (alespoň já se o nich v materiálech politických stran nikde nedozvěděl).

Ale přátelé představte si tu hrůzu!


Blíží se přímá volba prezidenta, které předchází masivní reklamní kampaň inspirovaná kampaněmi jak je známe například z USA. Lidé pozorují reklamy v TV, sledují debaty, z mítingů na náměstích si spolu s dárky odnesou i informaci o tom, kdo je pro ně ten nejlepší…

Nezní to sice tak tragicky, ale při pohledu na spoluvoliče na ulicích a v dopravních prostředcích, při vědomí toho, jak a čím nás krmí média (zejména TV) mám pocit, že bychom se dočkali prezidenta buď typu Petra Novotného, nebo Vladimíra Železného a to si snad nezasloužíme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama