Reklama
 
Blog | Michal Hradecký

Přítomnost žitá a odžitá (1)

Co zbyde z námi žité přítomnosti za pár let? Co zbylo z žité přítomnosti před desítkami let? Pojďme polistovat v Přítomnosti, vytrhávat myšlenky z kontextu a nechat je tvořit kontext nový.

Naše myšlenková krize - Co jest to slovanská politika - Leninův duševní typ - Dogma o neomylnosti tisku - Politická role senátu - Zda a kde by se dalo ušetřiti na vojsku - V ovzduší afér

č. 1  vyšlo 17. 1. 1924

Vznikající časopis musí mít odpovídající předmluvu, vznikající Přítomnost má předmluvu vpravdě existenciální

http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/historik-pernes-ferdinand-peroutka-byl-pro-vetsinu-exulantu-moralni-autoritouNaše myšlenková krise
Existuje v dnešní době opravdu nějaká zvláštní a pozornosti zasluhující myšlenková krise? Nemůže přece býti pochyby o tom, že vždy budou se nové myšlenky svářiti se starými a že vždy uprostřed tohoto sváru budou státi lidé teskní a rozpačití, nevědouce, kam by hlavu složili. …

Reklama

Nikdy ještě tak nestáli lidé se starými dušemi v novém čase, jako dnes. Krajina obyčejně mění se pomalým nánosem, a staré i nové vrstvy leží pořádně nad sebou. Přijde-li však zemětřesení, pomíchá vše a nalézáme velmi staré vrstvy vedle mladých. To jest naše situace. Také my nalézáme velmi staré  víry vedle velmi mladých. To co prožíváme, jest čas protikladů. Pod vlivem nepokojné a popudlivé atmosféry snadno staré i nové obrací se v extrémy. Staré ještě nezemřelo: nejistota jest zvyšována tím, že nové nemělo ještě dosti času narodit se a stát tu jako hodnota známá. Kdo může dnes již říci něco spolehlivého o socialismu? Víme jen, že vývoj jde tímto směrem, neznáme však forem a nepoznáme jich bez zkušeností. … (Ferd. Peroutka) Zdroj foto: http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/historik-pernes-ferdinand-peroutka-byl-pro-vetsinu-exulantu-moralni-autoritou

Slované mají ještě kmenové vazby a stojí při sobě.

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jaroslav_Bidlo.jpgCo jest to slovanská politika
Velmi často se u nás s jisté strany ozývá výtka, že naše vláda neprovádí politiky slovanské. Co tímto výrazem dlužno rozuměti, jaké jsou cíle a cesty  s l o v a n s k é  p o l i t i k y, nikdo dosud náležitě neurčil. …

Mluvívá se o politice anglické, francouzské, italské atd. Tím se rozumí politika prováděná Anglií, francií, Itálií – ale není možno mluviti o politice románské a germánské nebo anglosaské. …

Politiky slovanské ve skutečnosti není. Jest jen politika jednotlivých slovanských států a národů (na př. Ukrajinců, ač tito samostatného státu vlastně nemají) ale tato se neliší ve svých zásadách a metodách od politiky států a národů neslovanských. … (Prof. dr. Jar. Bidlo)

Zdroj foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jaroslav_Bidlo.jpg

 O velkém duchu doby.

 Leninův duševní typ
Na politiku bylo až dosud velmi málo pohlíženo z psychologického hlediska, a přece psycholog mohl by často tam objeviti souvislost a zákon, co jinak jeví se osamělou náhodou. … Nazvali jsme tento úryvek „Leninův duševní typ“, ač autor sám se o Leninovi ani slovem nezmiňuje. Ponecháváme čtenáři … aby sám posoudil, jak dokonale zapadá tato osobnost do onoho okruhu vůdcovského typu, který dr. Kretschmer vymezuje jmény Robespierre, Calvín, Bedřich Veliký. Myslíme, že shoda s Robespierrem, jak se ukáže, je nápadná. … Připomínáme  předem, že Lenin přísluší duševně … do okruhu t. zv. s c h i z o t y m n í h o. … 

Docela jinak vyhlížejí hrdinové schizotymního temperamentu. Jejich úspěchy spočívají hlavně v těchto stránkách schizotymního charakteru: v pevnosti a systematické důslednosti, beznáročnosti, spartánské písnosti a stoické síle odporu proti útrapám, chladu k osudu lidského jednotlivce s jedné strany, s druhé v zjemnělém ethickém cítění a neporušitelném nadšení pro spravedlnost, hlavně v jemném sluchu pro vzdechy slabých a raněných, přecitlivělém soucitu, hnusu a pathosu k utrpení a morální bídě lidu…

Rub těchto předností jest jistý sklon ke všemu ztrnulému, doktrinářskému, jednostraně úzkoprsému a fanatickému, průměrný nedostatek shovívavosti, volné přirozené lidskosti, nedostatek porozumnění pro konkrétní situaci a pro svéráznost cizího jednotlivce. … (red., dr. E. Kretschmer)

Novinář vlastněný

„KischMelbourne1934“ od Sam Hood – http://image.sl.nsw.gov.au/cgi-bin/ebindshow.pl?doc=kisch/a1037;seq=12. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:KischMelbourne1934.JPG#/media/File:KischMelbourne1934.JPGDogma o neomylnosti tisku

Jest to nevědomost, chápou-li se noviny jako zrcadlo doby. Jsou pouze zrcadlem sklonů svých redaktorů. Ti jsou ovšem tu a tam – osobními známostmi a přípisy – ovlivněni svými čtenáři, ale velmi nepatrně … A jen jeho sebevědomí se dává uplácet. Zprávami se může honositi – ať jest to bohatý vydavatel nebo ošumělý zpravodaj. Obratným dodáváním zpráv žurnalistům může nejšpatnější státník sebe i nejhorší politiku udržovati nad vodou veřejného mínění. …

Ale i v rámci kapitalismu jest možna reforma tisku: jsme-li si vědomi jeho rozvoje, jeho vzniku ze sdělování skutečností nebo z mínění jediné osobnosti. Dnes se kupují vlohy pod samozřejmou podmínkou, že musí zastupovati ty názory, na nichž se ustanovili vydavatel novin, jeho někdejší i nynější redaktoři ve všech otázkách. Z této ohlávky se nikdo nedostane. Tedy jest už tato koupě člověka nemravná… (Egon Erwin Kisch) Zdroj foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:KischMelbourne1934.JPG

č. 2 vyšlo 24. 1. 1924

K čemu máme senát?

Politická role senátu

Pan senátor Pánek pokusil se nedávno v „Českém Slově“ odpověděti na tuto otázku. Řekl v podstatě toto: nedovedu dosti dobře říci, v čem dlužno hledati význam našeho senátu v době přítomné; buďme však dobré mysli a spoléhejme na budoucnost; kdož ví, co se v ní skrývá; může se státi, že po příštích volbách senát náhle zazáří jasem účelnosti. …

Neodvažuji se řešiti vysokou theoretickou otázku, je-li naší demokracii třeba kontroly senátu, ani jinou otázku, jak by tento senát musil býti složen, aby se skutečně hodil k této funkci. vidím jen tollik, co jest viděti: že v této podobě druhá sněmovna žádné kontroly vykonávati nemůže. (Ferd. Peroutka)

Potřeba snižovat státní výdaje

Zda a kde by se dalo ušetřiti na vojsku 
Výdaje vojenské jako (po železnicích) druhá největší položka státních výdajů budou se jistě vždycky těšiti zvýšené pozornosti poplatníkově už proto, že produktivnost peněz vydaných na armádu není patrna na první pohled. … (Civis)

Bída korupčnických afér

V ovzduší afér

Jakkoliv závažné věci vyšly na jevo během poslední doby, co se každodenně provaluje žurnály lihová aféra, musíme říci, že veřejnost necítí v této věci jasno, nýbrž zmatek, a že v záplavě slov ji podstata uniká. To jest vinou té okolnosti, že žádná ze stran to nemyslí s odhalováním korupce poctivě, nýbrž že v tom větří pro sebe především znamenitý agitační materiál. … 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama